Vtipy o: Povolání

My herci se dělíme do tří kategorií: prvořadý, strhující a božský. Prvořadý herec je slyšet jen do první řady. Strhující herec, když vejde na jeviště, strhne kulisy i oponu. A ten božský, to je takový herec, u kterého divák doma u televize obrátí oči v sloup a řekne: „Panebože, už je ten debil zase tady!“

Baví se dva kamarádi: „Měl jsem včera padesátiny. Nikdo si nevzpomněl. Žena nic, děti nic. Přijdu do práce hrozně smutnej. Sekretářka mi popřála, uvařila kafe a pak mi zašeptala: Běž do zasedačky, za chvíli přijdu za tebou. Chvíli jsem tam počkal, pak se rozletěly dveře do zasedačky... a tam stála celá moje rodina, rodiče, děti, vnuci i kolegové a všichni začali zpívat Happy Birthday!“ Kamarád: „Ty jo, to musela být úžasná oslava!“ „To jo... Akorát, že já tam v těch dveřích stál už úplně nahej.“

Zemřou švec, krejčí a cukrář. V očistci si musí před vstupem do nebe něco vytrpět, zrovna s tím, co za života dělali. Krejčí vyleze z mučírny a křičí: „To bylo strašný, oni na mně to oblečení normálně šili!“ Švec se za chvíli vrátí a brečí: „Nabili mi do bot hřebíky a musel jsem v tom chodit!“ Jde cukrář a ostatní si říkají, co tak můžou udělat cukráři... Za chvíli se z mučírny ozve příšerný nelidský řev. Cukrář se připlazí a sténá: „Vyšlehali mi vejce...“

V Ostravě nastoupil černý student z Ugandy do tramvaje. Předtím měl úraz a přišel o prostředníček. Protože neměli černý, našili mu bílý. Drží se tyče v tramvaji, přistoupí dva havíři, jeden do druhýho drbne a říká: „Vidíš to? Těž havíř. A o svačině byl doma!“

Jezedáci se ožerou a sázejí se, kdo vydrží dýl s krávou. První zaleze ke krávě, vyleze za půl minuty a říká: „To se nedá, to je blbost.“ Druhý zaleze, vydrží půl hodiny a vyleze: „No, dal jsem dva kusy, ale je to divný.“ Třetí zaleze a čekají. Dvě hodiny, tři hodiny... Ráno jdou do práce a on se teprve potácí z maštale, celej se klepe. „Ty jsi jí tam pigloval celou noc?!“ „Prdlačky. Já jsem ho omylem strčil do toho dojícího zařízení... a ono to automaticky vypíná až po deseti litrech!“

Přijde kluk ze školy domů: „Tati, oni se mi smějou, že ze mě nic nebude.“ Otec: „Prosím tě, tvůj dědek je řezník, já jsem řezník, ty budeš taky řezník. Zejtra tě vezmu do práce.“ Jdou do masokombinátu a otec ukazuje: „Tohle je nová švýcarská linka. Zezadu se strčí vůl a vepředu vypadne buřt.“ Kluk se ptá: „Tati, a je taky linka, kam se zezadu strčí buřt a vepředu vypadne vůl?“ Otec: „Jo, to je tvoje máma.“

Dva kamarádi havíři se baví. „Hele, mám podezření, že tvoje žena má milence.“ Druhý den se potkají: „Měl jsi pravdu! Dorazil jsem domů dřív a schoval se do skříně. Přišla stará, telefonovala a do hodiny přijel frajer. Ramena dva metry, pekáč buchet na břiše, no svalnatec. Pak se Růžena začala svlíkat. Sundala podprsenku – kozy dolů. Pak ta dupa s tou celulitidou...“ „A cos dělal?“ ptá se kamarád. „Já? Já se v tý skříni za ni tak styděl!“

Žena volá manželovi do práce: „Koupila jsem dnes v akci ten obrovský televizor, co jsme chtěli!" Muž: „To je skvělé! Kde vezmeš peníze?" Žena: „Prostě jsem prodala ten tvůj starý."

Politik slibuje: „Když vyhraju volby, zruším nezaměstnanost." Přišlo 100 000 nezaměstnaných. „No vidíte, začínám... tito lidé budou roznášet mé sliby."

Šéf říká zaměstnanci: „Musíte pracovat tvrději!" Zaměstnanec: „Ale já přicházím první a odcházím poslední." Šéf: „Ano, ale co děláte mezitím?"

Nový zaměstnanec se ptá kolegy: „Jak dlouho tady pracuješ?" „Dvacet let." „A kam ses posunul?" „Stůl mi přesunuli k oknu."

Uchazeč o práci: „Jsem poctivý, pracovitý, přesný, loajální a klidný." Personalista: „A proč jste skončil v předchozí práci?" „Byl jsem příliš upřímný."

Zaměstnanec: „Doktore, potřebuji neschopenku." Doktor: „Co vám je?" Zaměstnanec: „Jsem unavený ze své práce." Doktor: „To není nemoc." Zaměstnanec: „Ale můj šéf ji za nemoc považuje – propustí mě za lenost."