Učitelka se ptá v Ostravě: „Děti, komu fandíte ve fotbale?“ „Baník!“, „Baník!“ „A ty, Pepíčku?“ „Spartě.“ „Jak je to možné?“ diví se učitelka. „Táta je z Prahy a fandí Spartě, máma se mu přizpůsobila. Tak já fandím taky Spartě.“ Učitelka ho zkouší dál: „A kdyby tvoje máma byla štětka a otec debil, tak se taky přizpůsobíš?“ „Ne, to bych fandil Baníku.“

Učitelka se ptá třídy: „Kdo z vás věří v duchy?" Přihlásí se polovina třídy. „A kdo z vás je viděl?" Přihlásí se pět dětí. „A kdo z vás s nimi mluvil?" Přihlásí se Pepíček. „A kdo se jich dotknul?" Přihlásí se jen Pepíček. Učitelka: „Pepíčku, jsi přesvědčen, že ses dotkl ducha?" „Ano, paní učitelko. Táta mi říkal, abych vás pozdravil."

Učitelka: „Kdo mi řekne, co jsou to synonyma?" Pepíček: „Synonyma jsou slova, která napíšete, když nevíte, jak se to správně napíše."

Učitelka: „Pepíčku, vyjmenuj mi čtyři světové strany!" Pepíček: „Sever, jih, východ, západ." Učitelka: „A co je uprostřed?" Pepíček: „Česká republika, paní učitelko."

Pepíček přijde domů se špatným vysvědčením. Táta: „To je hrozné! Jak tomu říkáš?" Pepíček: „Globální oteplování, tati."