Paní učitelka vzala děti z první třídy na Velkou pardubickou. Před startem kluci prosí: „Paní učitelko, my se hrozně moc potřebujeme vyčůrat!“ Jdou na pány, ale mušle jsou pro ně moc vysoko. Učitelka říká: „Udělejte frontu, já vás budu zvedat.“ Zvedne prvního, vyčůrá se, ona mu ho oklepe. Zvedne druhého, třetího... Všichni normální malí kluci. Zvedne pátého chlapce, oklepe mu ho a vyvalí oči: „Teda, chlapče, ty jsi mě překvapil! Na první třídu máš teda pěkně velkýho bimbáska!“ Chlapec se na ni podívá a odvětí: „No dovolte? Já jsem žokej Váňa!“

Učitelka se ptá třídy: „Kdo z vás věří v duchy?" Přihlásí se polovina třídy. „A kdo z vás je viděl?" Přihlásí se pět dětí. „A kdo z vás s nimi mluvil?" Přihlásí se Pepíček. „A kdo se jich dotknul?" Přihlásí se jen Pepíček. Učitelka: „Pepíčku, jsi přesvědčen, že ses dotkl ducha?" „Ano, paní učitelko. Táta mi říkal, abych vás pozdravil."

Učitelka: „Kdo mi řekne, co jsou to synonyma?" Pepíček: „Synonyma jsou slova, která napíšete, když nevíte, jak se to správně napíše."

Učitelka: „Pepíčku, vyjmenuj mi čtyři světové strany!" Pepíček: „Sever, jih, východ, západ." Učitelka: „A co je uprostřed?" Pepíček: „Česká republika, paní učitelko."

Pepíček přijde domů se špatným vysvědčením. Táta: „To je hrozné! Jak tomu říkáš?" Pepíček: „Globální oteplování, tati."