Sedí bačové v hospodě a jeden říká: „Štefane, prosím tě, hrozně bych potřeboval půjčit 100 korun. Nemůžeš?“ Štefan odpoví: „Víš co, když ti půjčím, budu nasraný já. Když ti nepůjčím, budeš nasraný ty. Uděláme kompromis – choď do piče.“

Bača se v hospodě ožere tak, že se musí opírat o stůl, aby neupadl. Po chvíli si všimne svojí ruky svěšené dolů a křičí: „Fíha! Štefane, pojď sem! Podívej se tam dolů. Mám tam chlupy!“ Štefan: „Jo, máš tam chlupy.“ Bača: „Jáj, a mám tam aj vajca!“ Štefan koukne pořádně: „Vajca tam nemáš.“ Bača posmutní: „Škoda. To by byl dobrý kokot.“

V Tatranské Lomnici v hotelu v pátém patře bydlí arabský host. Protože se chodí modlit každý den v pět hodin, tak si jde na balkon vyprášit koberec. Takhle s ním klepe na tom balkóně a dole jde nějakej bača, kouká na něj a volá: „Čo Aladine, neštartuje?“

Na Silvestra do sebe vrazí na chodbě dva úplně opilí chlapi. „Pozri sa, ty hovädo!“ „Ja ťa poznám!“ „A ja teba poznám! Kde bývaš?“ „Bývam v Trnave.“ „Čože? Ja bývam v Trnave! Na akej ulici?“ „Hviezdoslavova.“ „To nie je možné, ja bývam Hviezdoslavova! Aké číslo?“ „Osem.“ „To ma chytá amok, ja bývam osem! Aké poschodie?“ „Druhé.“ „Ja ťa zabijem, ja bývam na druhom! Poď so mnou!“ Tak se vláčejí do druhého patra, tam se otevřou dveře, stojí tam ženská a kroutí hlavou: „To nie je možné... Otec so synom a obaja ožratí ako hovädá.“

Přijede televize Markíza za bačou na Slovensko. „Dobrý deň, bača, počuli sme, že vraj viete cestovať v čase.“ „Áno, áno, viem.“ „A ako to robíte?“ „Dáte flašu borovičky a poviem.“ Tak mu dají flašku, bača ji celou do sebe kopne na ex, chce vstát, zapotácí se a zařve: „Jáj, do piče, rovnako ako včera!“