Sedí děda v hospodě, už dost opilý, kouká na hodinky a zjistí, že už měl být dávno doma. Tak se zkouší zvednout ze židle, ale nějak mu to nejde. Tak si dá kafe a zase se zkusí zvednout. Zase mu to ale nejde. Tuto proceduru opakuje asi desetkrát, až si řekne: „No nic, babka bude bláznit, musím se domů nějak doplazit.”A tak se připlazí domů, potichu se převleče a vleze do postele. Ráno mu bába říká: „Teda dědku, tys musel být včera pěkně navalenej.”Děda se diví: „A jak to víš, vždyť jsem se snažil být tak potichu.”Bába mu na to odpoví: „To jsi teda byl, já jsem tě neslyšela, ale ráno volal hospodský, že sis tam zapomněl invalidní vozík!”

„To je hrozné, leješ do sebe pivo jako vodu!”„Nepřeháněj, tolik vody bych nevypil.”

Otec se ptá syna:„Čím chceš být, až vyrosteš, synku?“„Blbečkem.“„Cože?!“„No ty pořád říkáš: Dívej, ten blbec má krásné auto, dívej, ten blbec má takovou vilu...“,6. července 2024

Učitelka se ptá v Ostravě: „Děti, komu fandíte ve fotbale?“ „Baník!“, „Baník!“ „A ty, Pepíčku?“ „Spartě.“ „Jak je to možné?“ diví se učitelka. „Táta je z Prahy a fandí Spartě, máma se mu přizpůsobila. Tak já fandím taky Spartě.“ Učitelka ho zkouší dál: „A kdyby tvoje máma byla štětka a otec debil, tak se taky přizpůsobíš?“ „Ne, to bych fandil Baníku.“