Syn Indiána se ptá svého otce: "Proč se můj bratr jmenuje Zelený strom ?" "Protože byl počat pod zeleným stromem." "A proč se moje sestra jmenuje Měsíční svit ?" "Protože byla počata za měsíčního svitu …a už se mě přestaň ptát, Prasklá gumo !"

WhatsApp Facebook

Komentáře

Podobné vtipy

KOMUNIKčNÍ BAJKA: Jde vlk po lese, najednou uslyší pláč, jde blíže a vidí velkou jámu a v ní zajíčka.Hovoří : " Co tam děláš, zajíčku ?? "" Ale, víš vlk nedával jsem pozor a najednou jsem spadl. "Tak vlk povídá : " Já ti pomůžu " a sedne si zády k díře, spustí ocas.Zajíček se po něm vyšplhá. Za nějaký čas vlk vidí zajíčka v díře znovu.Opět ho vytáhne,zajíček zase poděkuje a rozejdou se ... a toto se opakuje asi čtyřikrát, když v jednompěkným dnu zajíček uvidí vlka, který sedí v tý dtejný díře." Co tam děláš, vlku ?? " ptá se zajíček." Ale, víš, nějak jsem nedával pozor a spadl jsem. "Zajíček se pokouší vlkovi pomoc, ale ma moc krátký ocásek a vlk na něj nedošáhne.Zajíček ale nezaváhá, vytáhne mobilní telefon a přivolá si deset kamarádů.Jeden se chytí jeho ocásku, spustí se dolů, další za nim a tak vytvoří řetěz až k vlkovia vysvobodí ho. Vlk vyleze na horu, zajíčkům poděkuje a odejde.A TO JE KONEC BAJKYA ponaučení ??Kdo má malý ocásek, musí mít mobilní telefon .... !!!!!!!

Manželé spí v posteli a ženská ze spaní začne vzrušeně hekat: „Haaa... Maruno... Ježišmarjá...“ Chlap s ní zatřese: „Co blázníš?!“ Ženská se probere: „Karle, tys mi přetrhl tak krásnej sen! Byla jsem na výstavě pindíků. Všechny, co si umíš představit! Malý, velký, dlouhý...“ „A byl tam i ten můj?“ „No jasně! Ten byl uprostřed na podstavci úplně nejvejš nad nima!“ Za týden spí a heká ze spaní chlap. Žena ho vzbudí a on říká: „To je škoda, to byl sen! Výstava ženskejch, jaký si umíš představit. Asijský, oholený, neoholený... Byla tam i ta tvoje!“ „A co?“ „V tý se to celý konalo!“

Dvě blondýny slavěj Silvestra a jdou zlitý jak dogy domů. Jdou kolem hřbitova a jedna říká: „Mně se chce hrozně na velkou.“ Druhá: „Mně taky. Půjdem na hřbitov, tam nikdo není.“ Tak přelezou zeď, udělají potřebu a první se ptá: „Čím se utřeme?“ „Já se utřu kalhotkama.“ „Já ne, já mám kalhotky za dva a půl tisíce! Tady přitáhnu nějakej věnec.“ Ráno se potkají jejich chlapi a jeden říká: „Ta moje přitáhla v noci úplně na plech a bez kalhotek.“ Druhej na to: „To nic není. Moje přitáhla taky na kaši, bez kalhotek a u prdele měla nápis: Všichni vzpomínáme, hasiči Boršov.“