Na ulici stojí tři ženské a vykládají si o nemocech a o bolesti.„Největší bolest, jakou jsem zažila,” začne první, „bylo braní krčních mandlí.”„To nic není,” odporuje druhá. „Počkej, až budeš rodit, to je bolest.”„Jděte obě někam,” říká nakonec třetí. „Největší bolest je praní prádla!”„Co blbneš,” diví se obě, „vždyť pereme skoro každý den.”„No jo,” povídá ta poslední, „ale jen počkejte, až vám povolí závěr u podprsenky a spadne vám koza do ždímačky. To je žůžo!”

Dva bačové spolu pijí v hospodě. První říká: „Štefane, dej mi borovičku, ale tak velkou, že když si lehnu na stůl, tak mi to doprostřed čela vypálí hnědou tečku.“ „To není možné!“ nevěří Štefan. Bača si lehne na stůl. Štefan si sundá kalhoty a celého ho podělá. Bača se probere a říká: „Vždyť jsi říkal jenom tečku...“ Štefan odpoví: „No co, prohrál jsi.“

Mezi kamarády: Kdyby pivo piču mělo, už by nám nic nechybělo. Ale že má jenom pěnu, musím šukat tvoji ženu.

Ve škole se vybírala ranní moč. Pepíček nevěděl, do čeho to dát, tak vzal prázdnou lahev od Jaru, vymyl ji a protože neměl co odevzdat, nalil tam doma jablečný mošt. Ve škole lahve skládají na tácek a učitelka kroutí hlavou: „Pepíčku, tolik jsi toho přece nemusel nosit.“ Pepíček se zatváří hrdinsky, vezme lahev od Jaru a na ex ji vypije. Učitelka sebou flákla o zem.

Manžel: „Myslím, že máme rozbitou lednici.“Manželka: „A proč si to myslíš?“Manžel: „Není v ní jídlo...“,7. února 2025