Vtipy o: Slovensko a bačové

Reportér se ptá: „Kolik je vám let, pane bačo?“ Bača: „Osmdesát dva.“ Reportér: „Vypadáte výborně, tak na padesát! To asi tím zdravým životním stylem, že se tu tolik nepije, že?“ Bača ukáže do údolí: „Vidíte tu rokli plnou flašek? To jsem já všechno vypil!“ Reportér: „Ale přesto žijete tak trochu jako mnich v celibátu, ne?“ Bača: „Jaký celibát? Předevčírem přišla Zubatá, tak jsem jí ten kožich vyprášil, že tu zapomněla i kosu!“

Reportér: „Máte pro naše čtenáře nějakou veselou historku z hor?“ Bača: „Před rokem se nám ztratila malá koza. Hledali jsme ji dva dny. Když jsme ji našli, od radosti jsme ji všichni vytrtkali.“ Reportér se zarazí: „Ehm... to nevím, jestli můžu publikovat. Zkuste nějakou jinou veselou historku.“ Bača: „Před dvěma lety se nám ztratila ovečka. Hledali jsme ji tři dny. Když jsme ji našli, od radosti jsme ji všichni vytrtkali.“ Reportér si povzdechne: „Tak zkusme pro změnu nějaký smutný příběh...“ Bača se zachmuří a zaleskne se mu v oku slza: „To jsem se já jednou ztratil v lese...“

Reportér: „A chodíte někdy dolů do civilizace?“ Bača: „Raz za život som bol v Bratislave. V Dunaji sa zrovna topila nejaká baba a kričala: Pomoc, topím sa! Ja na ňu volám: A trtkať vieš?! Ona kričí: Viem! A ja na to: Tak plávať sa naučíš!“

Bača vypráví: „Išiel som do obchodu v doline a vravím: Prosím si trenýrky. Predavačka na mňa pozerá a hovorí: Bača, máme iba slipy a s tričkom, taký komplet, vieš? To sa mi nepáčilo. Tak som išiel za známou Terezkou a pýtam sa: Terezka, trenky nemáš? Ona: Bača, ja mám iba slipy a s tričkom, taký komplet, vieš? No tak som išiel do hory úplne nasratý. A tam išlo dievča, v ruke košík plný vajíčok, a pýta sa ma: Bača, čo mi dáš? A ja vravím: Jebnem ťa do piče aj do kokot... taký komplet!“

Bača si zkouší ozvěnu a křičí z kopce na druhý kopec: „Hej, Juro!“ Z dálky se ozve: „Čo je?!“ Bača: „Čo robíš?!“ Z dálky: „Čo?! Si hluchý?!“ Bača spokojeně mávne rukou: „Ale, dobre to tu počuť!“

Reportér: „A jaký je váš názor na politiku a na Mečiara?“ Bača se usměje: „My sme si ho zvolili, my si ho aj zjebeme.“

Reportér: „A co váš soukromý život?“ Bača: „Žena ma opustila. Ráno sa zobudila, že ide preč. Ja jej vravím: Tak choď do piče! A ona na to: Juraj, ty si strašný kokot. Keď stojíš, kokot. Keď ideš do doliny, kokot. Keby boli majstrovstvá sveta kokotov, tak si druhý kokot na svete! Ja sa pýtam: Prečo druhý, prečo nie prvý? Ona: Lebo si taký kokot, že by si aj tak nevyhral!“

Policajt hlídá prázdnou silnici u Liptovského Mikuláše. Najednou vidí stodvacítku, jak kličkuje, spadne do škarpy, vycouvá, napálí to do stromu a zastaví. Policajt přijde blíž a vidí za volantem úplně našrot baču. Vzadu na sedadle je svázaná ovce. Policajt naštvaně říká: „Pán vodič, vystúpte si z vozu!“ Bača na něj sotva zaostří a žblebtne: „Ježíš, však ja som najebaný jako kokot, poď do auta ty!“

Pražák jede za svým kamarádem bačou na Slovensko. Bača se ptá: „Tak čo, vianočné darčeky už máš vybavené?“ Pražák: „Jasně. Koupil jsem manželce nový auto a prsten s briliantem. Když jí bude prstýnek malej, sedne do auta a zajede si ho vyměnit. A co ty?“ Bača: „Ja som mojej kúpil nové papuče a vibrátor.“ Pražák: „A proč to?“ Bača: „Keď jej budú papuče malé, nech sa pojebe!“

Bača si opravuje ohrádku pro ovce. Jde zrovna kolem farář do kostela. Bača na něj kývne: „Dobrý deň, kolega.“ Farář se ohradí: „Aký ja som váš kolega? Ja som kňaz, farár, a vy ste bača!“ Bača pokrčí rameny: „No a čo? Obaja jebeme svoje ovečky.“

Bača přijde do obchodu a říká: „Dobrý deň, máte také tie veľké fitlopty?“ Prodavačka: „Nemám.“ Bača: „A také tie podložky na jógu?“ Prodavačka: „Pane, vy jste se spletl, já tu predávam alkohol.“ Bača: „Jáj... tak mi dajte dve fľaše borovičky. Ale Boh vie, že som chcel cvičiť!“

Bača si čistí nehty a přijde pomocník: „Co robíš?“ „Nechty si čistím. Nevím, či je to bahno, alebo hovno.“ „Ukaž... to je hovno.“ „Však já jsem si říkal, co by mi bahno v řiti dělalo.“

Přijede televize za bačou na Slovensko: „Jak je to možný, že jste se dožil 94 let?“ Bača: „Ráno se vzbudím, vypijem půl deci borovičky...“ Redaktor ho přeruší: „Ne, tak to nejde, jsme veřejnoprávní televize, to je propagace alkoholismu. Řekněte, že jste si přečetl knížku.“ Bača začne znovu: „Dobré ráno se vzbudím, přečítám knihu. Pak přečítám ještě jednu. Jdeme k Lacovi, tam čítáme, čítáme. Odpoledne jdeme do knižnice a čítáme, čítáme. A nad ránem jdeme k Jožovi, lebo on má i tiskárnu.“

Bača říká kamarádce Terce: „Terka, tak ti povím, pěkná jsi! Pěkné vlasy máš, šaty máš pěkné, aj topánky pěkné. Velmi ti to sluší.“ Terka se usměje a říká: „Bača, ty ma chceš jebať!“ Bača na to: „Jáj... a múdra jsi, aj múdra!“

Sedí bača u ohně. Protože už je to moderní bača, kouří trávu. Přijde k němu Ježíš a říká: „Bačo, jsem...“ Bača ho hned přeruší: „Sedni si. Pofajčíš?“ Ježíš si vezme trávu, potáhne a povídá: „Já jsem totiž Ježíš Kristus.“ Bača uznale kývne: „Hmm, dobrá tráva.“

V Tatranské Lomnici v pátém patře hotelu bydlí arabský host. Protože se jde zrovna modlit, vyjde na balkon a začne oprašovat koberec. Dole jde bača, zmateně na něj kouká a volá: „Čo, Aladine, neštartuje?“

Dva bačové spolu pijí v hospodě. První říká: „Štefane, dej mi borovičku, ale tak velkou, že když si lehnu na stůl, tak mi to doprostřed čela vypálí hnědou tečku.“ „To není možné!“ nevěří Štefan. Bača si lehne na stůl. Štefan si sundá kalhoty a celého ho podělá. Bača se probere a říká: „Vždyť jsi říkal jenom tečku...“ Štefan odpoví: „No co, prohrál jsi.“

V Nízkých Tatrách visí bača za jednu ruku na dvou prstech nad propastí a ještě si u toho čte knížku. Přijde k němu reportér a volá: „Dobrý den, my jsme z televize Markíza. Prý tu bydlí bača, co má takové zvláštní schopnosti!“ Bača odvětí: „To bude nějaká píčovina.“

Sedí bačové v hospodě a jeden říká: „Štefane, prosím tě, hrozně bych potřeboval půjčit 100 korun. Nemůžeš?“ Štefan odpoví: „Víš co, když ti půjčím, budu nasraný já. Když ti nepůjčím, budeš nasraný ty. Uděláme kompromis – choď do piče.“

Přijede český myslivec za bačou do Tater. Kouká na hory a říká: „To jsou kopce! Ne jako ten můj revír v Krkonoších. Ale u nás máme super ozvěnu. Když zavolám: Jak je ti, Rakousko?, tak se dvakrát ozve: Ousko, ousko! Tady to musí být bomba, zkusím to!“ Bača ho zastaví: „Nedělej to. Tu v Tatrách je velmi divná ozvěna. Včera jsem zavolal: Chalani, do roboty! A ještě hodinu jsem slyšel: Choď do řiti, kokot!“

Bača se zavře k ovcím do ohrady, jednu si nažene do rohu a ptá se: „Počúvaj, moja. Jak si to přeješ? Za A – pomaličky a něžně, aj s bozkávaním? Alebo za B – tvrdě, až do bezvědomí?“ Ovce zvedne hlavu a zamečí: „Béééé.“

Machruje Američan, Rus a bača ze Slovenska. Američan: „Máme tak dlouhý hangár, že letadlo s plnou nádrží nepřeletí na druhý konec.“ Rus: „My vaříme boršč v tak velkém hrnci, že ho míchají dvě jaderné ponorky.“ Bača: „Já mám kamaráda ze Starého Smokovce, a když se mu postaví, tak si na něj sedne sedmnáct havranů.“ Američan se zamyslí: „Tak s tím hangárem, letadlo to přeletí, ale jen tak tak na rezervu.“ Rus se přidá: „U nás to nemíchají jaderné ponorky, ale jen obrovská vařečka.“ Bača pokývá hlavou: „Já jsem taky lhal. Ten kamarád není ze Starého Smokovce, ale z Nového Smokovce.“

Přijede reportér za bačou a ptá se: „Jak dlouho tu takhle nahoře s ovcemi žijete?“ „Už 42 let.“ „A máte tu nějaké kamarády nebo sousedy, se kterými byste si popovídal?“ „Ne, jenom ovce.“ „A máte nějaký přehled, co se děje ve světě? Znáte novou paní prezidentku?“ „Nevím nic. Nemám elektřinu ani televizi.“ „A víte, co je to bezpečný sex?“ „Hej, to vím. Označím si ty, co kopou.“

Bača je korunní svědek znásilnění a vypovídá u soudu: „Jdu takhle po lese, napravo jahůdka, nalevo borůvka, podívám se do křoví, a tam jebačka.“ Soudce ho napomíná: „Bačo, vaše výpověď se zapisuje. Řekněte to slušně.“ „Dobře. Jdu takhle po lese, napravo jahůdka, nalevo borůvka, podívám do křoví, a tam taká jebačka.“ Soudce znovu: „Zkuste slovo soulož!“ „Dobře, jdu po lese, nalevo borůvka, napravo jahůdka, podívám se do křoví, a tam soulož. Jdu blíž... a tam taká jebačka!“

Bača se v hospodě ožere tak, že se musí opírat o stůl, aby neupadl. Po chvíli si všimne svojí ruky svěšené dolů a křičí: „Fíha! Štefane, pojď sem! Podívej se tam dolů. Mám tam chlupy!“ Štefan: „Jo, máš tam chlupy.“ Bača: „Jáj, a mám tam aj vajca!“ Štefan koukne pořádně: „Vajca tam nemáš.“ Bača posmutní: „Škoda. To by byl dobrý kokot.“

Jak bača lichotí svojí kamarádce Terce: „Terka, tak ti poviem, pekná si! Takto pekné vlasy máš, šaty máš pekné. Naozaj, vlasy, šaty... pekné, pekné, pekné. Aj topánky pekné. Pekná si, takto ti to veľmi pristane.“ Terka na to: „Bača, ty ma chceš jebať!“ Bača: „Jáj... a múdra si! Aj múdra!“

Bača přijde do chlíva k ovcím, jednu si vybere, kouká na ni a povídá: „Tak počúvaj, moja. Ako si to želáš? Za A – pomaličky, nežne, aj s bozkávaním... Alebo za B – tak tvrdo, že sa ti nohy potknú do bezvedomia?“ Ovce se na něj otočí a udělá: „Béééé.“

Sedí bača doma, čte si popradský deník a přijde za ním malá dcerka: „Ocko, čo to je robiť fajku?“ Bača se nadechne: „Opýtaj sa mamičky, mamička povedala, že to nevie.“ Dcera: „Áno, to je pravda.“

Pražák jede za bačou na Slovensko. „Co vánoční dárky?“ ptá se bača. Pražák: „Manželce jsem koupil nový auto a prstýnek s briliantem. Když jí bude prstýnek malej, sedne do auta a pojede ho vyměnit.“ Bača: „Pekné, pekné. Ja som mojej kúpil nové papuče a vibrátor.“ Pražák: „Proč zrovna tohle?“ Bača: „Keď jej budú papuče malé, nech sa pojebe!“

Bača se v hospodě ožere tak, aby neupadl, a opře se o stůl. Za chvilku si všimne svý ruky spuštěné pod stůl a volá: „Jáj! Fíha! Štefan, poď sem! Pozri sa, hen tam dole, mám tam chlpy!“ Štefan na to koukne: „Hej, máš tam chlpy.“ Bača nadšeně: „Jáj, a mám tam aj vajcia!“ Štefan se podívá blíž: „Vajcia tam nemáš.“ Bača se smutně zamyslí: „Škoda. To by bol dobrý kokot.“

V Tatranské Lomnici v hotelu v pátém patře bydlí arabský host. Protože se chodí modlit každý den v pět hodin, tak si jde na balkon vyprášit koberec. Takhle s ním klepe na tom balkóně a dole jde nějakej bača, kouká na něj a volá: „Čo Aladine, neštartuje?“

Na Silvestra do sebe vrazí na chodbě dva úplně opilí chlapi. „Pozri sa, ty hovädo!“ „Ja ťa poznám!“ „A ja teba poznám! Kde bývaš?“ „Bývam v Trnave.“ „Čože? Ja bývam v Trnave! Na akej ulici?“ „Hviezdoslavova.“ „To nie je možné, ja bývam Hviezdoslavova! Aké číslo?“ „Osem.“ „To ma chytá amok, ja bývam osem! Aké poschodie?“ „Druhé.“ „Ja ťa zabijem, ja bývam na druhom! Poď so mnou!“ Tak se vláčejí do druhého patra, tam se otevřou dveře, stojí tam ženská a kroutí hlavou: „To nie je možné... Otec so synom a obaja ožratí ako hovädá.“

Přijede televize Markíza za bačou na Slovensko. „Dobrý deň, bača, počuli sme, že vraj viete cestovať v čase.“ „Áno, áno, viem.“ „A ako to robíte?“ „Dáte flašu borovičky a poviem.“ Tak mu dají flašku, bača ji celou do sebe kopne na ex, chce vstát, zapotácí se a zařve: „Jáj, do piče, rovnako ako včera!“