Rybář se chlubí: „Chytil jsem rybu takhle velkou!" Druhý rybář: „Aha, a co bylo s tou malou, co jsi přinesl domů?"

Kluk doprovází holku z diskotéky domů. Přijdou před barák, frajer se takhle opře rukou o zeď vedle jejích dveří a říká: „Já tě ještě domů nepustím. Pojď, jenom si tady do křoví odskočíme.“ „Ne, to fakt ne.“ „Nenech se přemlouvat, šup.“ „Opravdu ne, nebo se rozsvítí v baráku.“ V tu chvíli se otevřou dveře, vykoukne její malej brácha a hlásí: „Táta vzkazuje, že už mu to máš radši dát, ale hlavně ať už ten debil sundá tu ruku z toho zvonku!“

Potkají se dva kamarádi. Jeden koktá a říká: „Člověče, já m-m-mám t-takovou z-z-zvláštní vadu v-výslovnosti. Já t-třeba chci r-ráno říct m-m-manželce, jestli by mi n-n-neuvařila kafe, a než jí t-to do-do-dořeknu, tak už ho m-m-má i za-za-zamíchaný.“ Ten druhej se na něj podívá a povídá: „Já mám taky takovou zvláštní vadu výslovnosti. Chci ráno říct manželce: 'Miláčku, neuvařila bys mi tu skvělou kávu, kterou umíš jenom ty?' A místo toho jí řeknu: 'Ty svině, zničila jsi mi celej život!'“

Přijde kluk ze školy domů: „Tati, oni se mi smějou, že ze mě nic nebude.“ Otec: „Prosím tě, tvůj dědek je řezník, já jsem řezník, ty budeš taky řezník. Zejtra tě vezmu do práce.“ Jdou do masokombinátu a otec ukazuje: „Tohle je nová švýcarská linka. Zezadu se strčí vůl a vepředu vypadne buřt.“ Kluk se ptá: „Tati, a je taky linka, kam se zezadu strčí buřt a vepředu vypadne vůl?“ Otec: „Jo, to je tvoje máma.“